Od nejstarších dob ovlivňovala řeka Vltava život ve Praze. Paroplavba zde znamenala významnou historickou epizodu, kdy se měnil i charakter vltavských nábřeží i životní styl obyvatel města. Parníky a osobní lodní doprava patří k Praze už od 40. let 19. století a dodnes jsou součástí historického koloritu města.
Na této stránce se budeme co nejzajímavější formou věnovat historii parníků, paroplavby a lodní dopravy vůbec. Zdrojem informací nám zde bude kromě historických pramenů zejména úžasná publikace od Františka Vichty Historie pražské paroplavby.
|
|
 |
Konec první světové války byl pro Pražskou paroplavební společnost doslova vysvobozením. I když ji zejména plavba do Štěchovic držela nad vodou, světová válka ji dostala skoro až na samé dno.
|
 |
|
|
 |
Konec první světové války byl pro Pražskou paroplavební společnost doslova vysvobozením. I když ji zejména plavba do Štěchovic držela nad vodou, světová válka ji dostala skoro až na samé dno.
|
|
|
|
 |
Před první světovou válkou přepravovala Pražská paroplavební společnost na trati do Štěchovic kolem jednoho miliónů osob, nicméně nová linka do Mělníka na tom, jak vidíme z dobových pramenů, tak dobře nebyla.
|
|
|
|
 |
Parník František Josef (Kaiser Franz Josef) zakoupila Pražská paroplavební společnost od drážďanské SBDG. Parník byl pořízen na linku mezi Prahou a Mělníkem, první plavba se konala 26. května roku 1912.
|
|
|
|
 |
Na přelomu století 19. a 20. století se počet parníků na Vltavě dále rozrůstal, řeku brázdily parníky jak velké kolesové - Vyšehrad, Primátor Dittrich, Ferdinand I., František Josef I. a Smíchov, tak také menší vrtulové parníky Šárka a Závišť.
|
|
|
|
 |
Jedna z novinek, se kterou Pražská paroplavební společnost přišla ke konci 19. století, byly výlety parníkem do Svatojánských proudů – úseku Vltavy nad Štěchovicemi. Ty se záhy staly velmi populární, jak se dočteme i v dobovém průvodci.
|
|
|
|
 |
Jedna z novinek, se kterou Pražská paroplavební společnost přišla ke konci 19. století, byly výlety parníkem do Svatojánských proudů – úseku Vltavy nad Štěchovicemi. Ty se záhy staly velmi populární, jak se dočteme i v dobovém průvodci.
|
|
|
|
 |
Jedna z novinek, se kterou Pražská paroplavební společnost přišla ke konci 19. století, byly výlety parníkem do Svatojánských proudů – úseku Vltavy nad Štěchovicemi. Ty se záhy staly velmi populární, jak se dočteme i v dobovém průvodci.
|
|
|
|
 |
Devadesátá léta předminulého století přinesly další rozvoj v historii Společnosti. Parníky již nesloužily jen jako dopravní spojení s Prahou ale už i jako zábava - stejně jako je tomu dnes - pro volný čas Pražanů, kteří je hojně využívali pro vyhlídkové a okružní plavby Prahou.
|
|
|
|
 |
Osmdesátá léta 19. století přinesly Společnosti i prvního vážného konkurenta. Max Goldman, velice schopný obchodník, koupil parníky od zkrachovalého Sommra a začal PPS zle zatápět. V tomto článku se dozvíte, jakým způsobem na nastalou situaci Společnost reagovala a jak se s ní vypořádala.
|
|
|
|
 |
Po mírném rozvoji v období po prusko-rakouské válce zažila paroplavba na Vltavě prudký rozvoj. Na jaře v roce 1884 byly v provozu parníky na trati z Prahy do Štěchovic, další do Vraného a také na Zbraslav. Na konci 80. let 19. století přišla do Prahy i první konkurence Společnosti.
|
|
|
|
 |
| V roce 1898, dne 19. května, se na tomto parníku stala největší nehoda v dějinách pražské paroplavby. V 7.53 hodin ráno na přístavišti u Palackého mostu na něm vybuchl parní kotel. Parník se rozlomil a ihned potopil. Při výbuchu zahynuly tři osoby ... |
|
|
|
 |
Po prusko-rakouské válce, která vyvrcholila roku 1866 bitvou u Hradce Králové, se situace zklidnila a PPS čekal v následujících letech mírný ale stálý rozvoj. V roce 1878 přemístila své přístaviště na náplavku mezi Palackého a Jiráskův most, kde kotví parníky a lodě Pražské paroplavební společnoti dodnes.
|
|
|
|
 |
První parník Společnosti, parník Praha, poprvé vyplul 26. srpna 1865. V tomto článku se mimojiné dočtete, jakým způsobem tuto událost zachytily Národní listy, což opravdu stojí za to. Parník Praha byl využíván na pravidelné plavby – třikrát denně - na Zbraslav a později, kdy k němu přibyl další parník (Vyšehrad), i do Štěchovic.
|
|
|
|
 |
Rok 1865 je obecně považován za rok, kdy byla Společnost založena. Než se tak stalo, bylo ovšem potřeba dát dohromady dostatečné hmožství finančních prostředků. U počátků paroplavby na řece Vltavě bylo mnoho významných osobností té doby, mezi jinými samozřejmě František Dittrich, ale také např. Dr. Bělský, Čeněk Rott, Vavřinec Kriesche, L. J. Bondy a další.
|
|
|
|
 |
František Dittrich byl jedním z klíčových můžu, kteří stáli u založení vltavské paroplavby. Byť se narodil v bohaté rodině, osud tomu chtěl, aby si vše, čeho později dokázal, odpracoval od píky. Pracoval jako plavec vorů a tvrdou prací a pílí dokázal to, že si ve 25 letech otevřel svůj vlastní dřevařský obchod. O několik let se stal pražským měšťanem a na sklonku svého života to dotáhl až na funkci purkmistra (primátora) Prahy.
|
|
|
|
 |
První parník v českých zemích byl spuštěn na vodu, tedy na řeku Vltavu v Praze, v roce 1841, tedy ani ne čtvrtstoletí poté, co Josef Božek předváděl ve Stromovce svou paroloď. Loď byla na svou dobu skutečně moderní plavidlo a zcela zaslouženě sklízela obdiv všude, kde se objevila. Na svou první plavbu se parník vydal z Prahy do Drážďan, cesta tenkrát trvala necelých 12 hodin.
|
|
|
|
 |
Paroplavba ve střední Evropě, respektive její počátky, je velkou měrou spojena se dvěma muži, kteří měli později i velký vliv na vývoj paroplavby v českých zemích. Jsou jimi bezesporu velmi zajímavé osobnosti John Andrews a Joseph John Ruston.
|
|
|
|
 |
Průkopnictví paroplavby je v českých zemích spojeno zejména se jménem Josefa Božka, který již v roce 1817 šokoval Pražany svou parolodí u Císařského mlýna ve Stromovce. O tom, jak neslavně celá takto akce dopadla, se dočtete právě zde.
|
|
|
|
 |
Slova parník a loď dnes mnoho lidí používá jako synonyma, i když to samozřejmě vůbec není přesné, zatímco nejstarší lodě vznikaly před několika tisíci lety, první parníky spatřily světlo světa až relativně nedávno, zhruba dvě století zpátky.
|
|
|
|
 |
Pražská paroplavební společnost zahájila svůj provoz již v roce 1865. Ve své takměř jeden a půl století dlouhé historii se ve flotile objevilo mnoho parníků, z nichž dva, Vltava a Vyšehrad brázdí vlny Vltavy dodnes.
|
|
