Hospodářská krize a PPS

Takové investice byly nakonec opravdu uskutečněny, ale PPS v té době již nastávaly jiné problémy. Přišla hospodářská krize, a tak i PPS vykazovala stále nižší ziskLinky na Labi musela výrazně omezit, naposledy zde jezdila v polovině 30. let. Provoz na těchto linkách postupně od roku 1934 přebírala ČPSL, která si k tomu účelu upravila dva vlastní a dva pronajaté vrtulové remorkéry. Kromě toho byly opět využívány oba státní parníky ŠTEFÁNIK a SOKOL, které si ČPSL vypůjčovala na jednotlivé provozní dny za úhradu 400 Kč za den při jízdě, resp. 80 Kč při pohotovosti. Parníky a motorové lodě ČPSL pluly na Labi asi do konce roku 1937 a možná i později.

Plavební dráha byla postupně prodlužována protiproudně do Toušeně, kam pluly střídavě osobní parníky OREL, SOKOL a BRANDÝS. Avšak ani tradiční štěchovická trať nepřinášela PPS očekávané výsledky. Počet přepravených osob stále klesal. Kromě všeobecné hospodářské krize přispělo k poklesu i zavádění autobusových linek do jižního okolí Prahy a také prodlužování tratí městské dopravy do Podolí, Braníka a Chuchle.

A i v tom případě, že je vody dostatek, činí nám značnou konkurenci linky autobusové podél Vltavy běžící. Leč ani tato osobní stálá doprava autobusy nebyla nám mnoho na závadu, ale nejvíce nás poškozuje osobní doprava nákladními auty. Tyto neplatí žádné daně; nákladní auto jezdí s vědomím nebo bez vědomí majitelů, snad i benzín mají zadarmo, za nic neručí a podle toho také jezdí: rychlost 70-80 km v hodině není žádnou zvláštností. Radovali jsme se proto, když vyšlo nařízení, že tato nedůstojná doprava osob se zakazuje. Zákaz tento byl dodržen jen asi 14 dní.

a jinde:

Levná jízda parníkem a levná doprava malonákladová a vůbec doprava parníkem sama, nehledě ani k ruchu turistickému, napomáhá obyvatelům chudého Povltaví uhájiti hospodářskou svou existenci. Vždyť občan štěchovický platí za obě cesty parníkem do Prahy Kč 7,-, ač autobusem stojí cesta ta Kč 24,-.

(Jednatelská zpráva 1930)

Poslední novinky




Sweet Prague