Nesnadná situace na konci první světové války

V letech první světové války (1914-1918) došlo i k jiným, poněkud příznivějším událostem, než o jakých jsme psali v minulém článku. Pražská paroplavební společnost koupila v roce 1915 ve Štěchovicích starý hostinec u přístaviště, který přestavěla na moderní restauraci a hotel „U parolodi“, kde by cestující mohli poobědvat, případě i přenocovat. V pozdější době vlastnila podobné hotely i v dalších městech, například na Mělníce. Tato praxe byla zřejmě inspirována v Německu, kde hornolabská i veserská paroplavba vlastnila celou řadu tzv. „Dampfschiff Hotel“, tedy volně přeloženo „Hotelů u parolodi“, a to mimo jiné i v Čechách, například v Ústí nad Labem.

V průběhu tohoto období pořádala Společnost také celou řadu poněkud nekonvenčních akcí. Mezi ty nejzajímavější patří pořádání vzletu aviatika ing. E. Čiháka na závodišti v Chuchli „blíže přístavu u Velké Chuchle“ v roce 1914, či první pokusy o večerní plavby s hudbou a tancem, tedy předchůdce dnešních oblíbených plaveb s večeří v Praze. Ty se tehdy ještě příliš neosvědčily, ovšem velkému zájmu se stále těšily oblíbené výlety do Svatojánských proudů, byť v letech válečných i zde byl patrný nižší zájem obecenstva.

Zdá se, že konec první světové války zastihl PPS skutečně u konce sil. Bilance nebyla výrazně špatná, ale jednotlivé sezónní výsledky již nevykazovaly takový zisk jako za předešlých dlouhých desetiletí, a tak nebylo mnoho prostředků na krytí odpisů a rozvoj společnosti. Proto, ač byly přepravní výkony na trati z Prahy do Štěchovic dosti vysoké, hospodaření Společnosti se stalo paradoxně nesnadnějším než na přelomu století.

Po svízelných letech válečných, v nichž provozování paroplavby bylo ztěžováno nedostatkem personálu a hmot k udržování a opravám lodního parku potřebných, těšila se správa společnosti nadějí, že obtíže válkou způsobené budou po dosažení touženého míru zmírňovány a že vraceti se budeme pozvolna k hospodářským poměrům předválečným. Bohužel tato tužba v roce minulém nenalezla v žádném směru svého splnění a naopak ku svízelům válečným přidružily se obtíže nové, jež provozování našeho podniku v cestu se stavěly: bylo to zejména postupné zdražování všech hmot k udržování provozu potřebných, jichž ceny stoupaly do závratných výší (…) takž i stálé zvyšování mezd zaměstnanců…

(Výroční zpráva 1919, Archiv DP)