Parník

Parníkem byla původně nazývána loď poháněná parním strojem, dnes se tak často nepřesně označují i motorové lodě. Vývoj paroplavby a parníků je spojen s vynálezem parního stroje. Ačkoli již v předešlých stoletích byly prováděny pokusy s využitím páry pro pohon dopravních prostředků, teprv Angličanu Thomasi Newcomenovi se v roce 1712 podařilo postavit fungující stroj zvaný „ohňový“, pracující ale jen s nepatrným přetlakem páry. Na činnost takového stroje se ještě nedalo zcela spolehnout, a proto se k pohonu lodi vůbec nehodil. Teprve v roce 1786 díky vynálezu tlakového parního stroje Jamese Watta (1736 – 1819) se stal parní stroj šířeji využitelným.

O využití parního stroje k pohonu parníků se pokoušel několik vynálezců, z nichž je nejznámější Američan Robert Fulton (1765 – 1815) z Filadelfie. Je zajímavé, že jeho původní profesí bylo malířství. Už v Americe kreslil portréty a snad se tím i živil. Odešel studovat umění do Anglie, jeho nestálých duch ho ale přivedl nejprve ke stavbě plavebních kanálů a později také ke konstrukci lodi. Své první pokusy realizoval ve Francii, kde postavil dva malé parníky, a dokonce údajně i ponorku.

První parníky v USA a Evropě

Po návratu do Ameriky zavedl první fungující paroplavební linku na Hudsonu mezi New Yorkem a Albanou v délce 240 km. Nasadil na ni svůj parník CLERMONT, který celou trať projel za 32 hodin. O deset let později bylo na amerických řekách provozováno již na 130 parníků, desítky dalších jezdily i v Anglii na řece Clyde a Temži. Parníky začaly po skončení napoleonských válek pronikat i na evropský kontitent.

Na řece Labi se první parníky objevily kolem roku 1816. V prvních téměř současně realizovaných paroplavebních pokusech byli vůdčími osobnostmi angličtí technici a obchodníci. Nicméně ani Peter Kincaid ani John Barnett Humphreys nebyli úspěšní a jejich podniky zanikly a to s velkou ztrátou. Prvou dlouhodobější fungující paroplavební společností na Labi se stala Spojená hambursko-magdeburská paroplavební společnost, která vznikla v roce 1839. Provozovala osobní i nákladní paroplavbu na lince mezi Hamburkem a Magdeburkem.

Toliko tedy ke slovu parník a počátku paroplavby, o prvních paroplavebních pokusech v Čechách si povíme příště. Mimochodem, v Praze na Vltavě je hodně lodí ale jen dva parníky, věděli byste, jak se jmenují?

 

Poslední novinky




Sweet Prague