Pod kormidlem ČPSL

Vzhledem k vlivům a známostem ing. Hanáčka na příslušných ministerstvech se již o jiných projektech koncem roku 1936 přestalo uvažovat a ministerská rada rozhodla podpořit projekt ČPSL. Dne 20. srpna se ředitel společnosti F. Napravil vzdal své funkce a novým předsedou správní rady se stal Jan Votruba. Ten zahájil okamžité jednání s ČPSL a vláda na schůzi ministerské rady dne 4. 12. 1936 z titulu ručitele rozhodla, že provoz PPS převezme ČPSL.

Výsledkem jednání byla smlouva platná od 1. ledna 1937. ČPSL, zastoupená ředitelem Hanáčkem, převzala majoritu hlavního akcionáře Napravila tím, že od něj odkoupila akcie za pouhých 100 Kč za kus, tedy za čtvrtinovou nominální hodnotu. Stát dále provedl vyrovnání s věřiteli ve výši 25% jejich pohledávek a ministerstvo financí prominulo ČPSL doplacení dlužných daní. To stálo státní pokladnu plných 1,1 mil. Kč. Dne 18. 12. 1936 se vzdala původní správní rada svých funkcí a jejím novým ředitelem se stal ing. Antonín Hanáček, dalšími členy JUDr. Antonín Gottwald, šéf prezídia ministerstva obchodu, JUDr. Jan Tondl, vrchní odborový rada ministerstva financí, ing. Jaroslav Dvořák, přednosta Čs. plavebního úřadu, Josef Holub, ředitel Čs. rejdařské společnosti, František Chytil, člen správní rady Pražské úvěrní banky, a konečně Jan Votruba.

Na koncepci nového lodního parku spolupracoval i ministerský rada ing. Otokar Neudörfl (1876-1943), významný odborník československé plavby, který se podílel na založení ČPSL i dalších plavebních podniků a byl jednou z vedoucích osobností jejich technického rozvoje. Můžeme proto konstatovat, že PPS poprvé v historii vedli odborníci z nejvyšších míst, nikoli již pražští měšťané. Výsledky jejich další činnosti, z rozhodující většiny pozitivní, pociťuje PPS do dnešních dnů. Z této doby se nám například zachovaly poslední dva historické parníky Vltava a Vyšehrad.

Ze smlouvy mezi PPS a ČPSL jsou patrné poměrně složité správní vztahy, plné různých vzájemných refundací správních a revizních výloh. V podstatě je ale zřejmé, že:

Veškerý personál a lodě Vaší ct. společnosti jsou podřízeny dispozicím generálního ředitelství společnosti naší, jemuž též náleží bezprostřední disciplinární pravomoc nad personálem, úprava jeho pracovních poměrů, přijímání, propouštění, a zařazování lodního a ostatního personálu, pokud rozhodování nenáleží podle stanov správní radě Vaší ct. společnosti. (…) Generální ředitelství naší společnosti bude pečovat i o opatřování veškerých pro službu dopravní, udržovací i správní potřebných hmotin, nářadí a předmětů v rámci svých nejvýhodnějších dodávkových podmínek a bude o tom rozhodovati ve vlastní působnosti, pokud správní rada Vaší ct. společnosti si nevyhradila rozhodnutí sama. (…) Toto ujednání, jímž se zároveň ruší veškeré úpravy v této věci, nabývá platnosti dne 1. ledna 1937 a platí do 31. 12. 1938. Po této době prodlužuje se vždy o jeden další rok, nebyla-li některou stranou do 30. června toho kterého roku dána půlletní výpověď ku konci prosince toho kterého roku. V případě, že by se nedostávalo úhrady běžné provozní režie, jest naše společnost oprávněna rozvázati toto ujednání předčasně výpovědí jednoměsíční.

V dokonalé úctě ČPSL.

(1937, ze smlouvy mezi PPS a ČPSL)

Lodě PPS jezdily v letech 1937-1948 pod zvláštní červenobílou vlajkou s modrým pruhem uprostřed. Teprve od roku 1949 byly označovány symboly ČSPL, tedy červenobílou vlajkou s velkou pěticípou modrou hvězdou. Stejné symboly byly i na komínových okružích, nacionálkách. Výjimku tvořily ty osobní lodě, které si PPS od ČPSL pouze pronajímala (oba salonní parníky a vrtulové remorkéry). Ty pluly vždy jen pod symboly ČPSL.

Poslední novinky




Sweet Prague