Rozšíření plaveb do pohraničí

V roce 1929 došlo k prodloužení linky PPS i pod Litoměřice, k zemské hranici do Hřenska. Podle jízdního řádu pro rok 1931 pluly z Litoměřic poproudně celkem tři parníky s odjezdem v 10.10, 12.30 a 15.20 hodin. Další dvojice parníků začínala svou plavbu v Ústí (poproudně v 6.45 a protiproudně v 6.30) a poslední z parníků plul ráno z Děčína ke Hřensku (v 7.00 hod).

Zatímco v letech dřívějších měla PPS se saskou SBDG spíše kolegiální vztahy, mezi oběma společnostmi proudila poměrně živá korespondence a časté byly i obchodní styky, nyní se PPS dostala s SBDG do vztahu konkurenčního. Plavby českých parníků v pohraničí usilovně podporoval stát ve snaze o získání dobrého jména i v těchto národnostně smíšených oblastech, často s převažujícím německy mluvícím obyvatelstvem. SBDG jezdila do Čech na základě Labských plavebních akt, nově revidovaných po roce 1922, které umožňovaly saským parníkům nejen plout na území čsl. státu, ale i přepravovat osoby a zboží mezi českými přístavy.

Pro PPS byla i přes státní dotace trať na dolním Labi dosti nevýhodná, neboť přepravených osob bylo zanedbatelně a příspěvky ve výši 600-800 tisíc Kč ročně nahrazovaly pouze provozní ztrátu. Investice do lodí zde provozovaných musela PPS hradit ze zisků na tratích v okolí Prahy.

Mnoho výtek činí se nám co se týče trati Praha-Hřensko. Používáme tudíž této příležitosti, abychom tamější kraje informovali a dokázali, že není vše vinnou naší, co se nám vytýká. Předem musí si obyvatelstvo na této trati uvědomiti, že nás musí ze všech sil podporovati a to nejen při dopravě osobní, ale i malonákladové. My pak se přičiníme, abychom vhodným upravením jízdního řádu obyvatelstvu tak vyhověli, aby nemuselo používati parníků německé společnosti, která hlavně proto, aby mohla s úspěchem plavbu provozovati v území Němci obydleném, požívá tak značné subvence německého státu. (…) Sousední státy obětují ročně značné kapitály k udržení a zvelebení paroplavby. Tak Maďaři připlácejí na osobní dopravu parníky ročně Kč 10,000 000,-, Rakousko přes 12,000 000,- a mimo to staví nové lodě; jinak zaručuje společnostem zúročení akciového kapitálu 4%. Sousední Německo pouze Saskočeské paroplavební společnosti poskytuje roční subvenci Kč 7,500 000,-. My na trať vltavskou neobdrželi od státu ničeho, na dolní trať Praha-Hřensko pouze příspěvek k úhradě schodku. Při tom nebyl vzat zřetel na znovu vybudování nových lodí a amortizace starých vzata ve výši nepatrné do kalkulace pro tuto subvenci. Když však uvážíte, že nový parník kolesový stojí přes Kč 3,000 000,-, starý kolem Kč 1,000 000,-, jeden přístav jichž od Štěchovic do Hřenska jest množství nemalé, nejméně Kč 10 000,- uznáte, že i se zvýšeným kapitálem naším na Kč 2,000 000,- nelze provozovati s naším lodním parkem dopravu osobní tak, jak by si to poměry byly vyžadovaly.

(Výroční zpráva PPS 1930)

Poslední novinky




Sweet Prague