Stavba Vranovské přehrady

Další nepříznivou okolností, která PPS v této době postihla, byla stavba Vranské přehrady. Ta napomohla provozu PPS jen částečně. Odstranila sice nejproudnější úsek splavné Vltavy mezi Davlí a Štěchovicemi, kudy parníky PPS plují i dnes, usnadnila i plavbu mezi Davlí a Vraným. V tomto úseku však začalo být proplouvání kolesových parníků znesnadňováno dvěma mosty, které byly po napuštění i po  jejich jistém zvednutí stále nízké.

Mnohem větším problémem ale se stal úsek z Prahy do Vraného, který zamýšleli stavitelé přehrady původně upravit regulační metodou. Nad ústím Berounky u Lahovic protékala řeka Vltava skalnatým řečištěm zvaným Modřanská úžina, jehož plánované prostřílení se ve skutečnosti ukázalo být z technických i finančních důvodů neproveditelné a nikdy k němu nedošlo. I pro osobní parníky byla proto tato úžina ještě 54 let plavebně obtížným místem, kde také lodě PPS několikrát havarovaly.

Nejhorší při tom jest, že není dosud rozhodnuto o úpravě řeky mezi Modřany a Vraným, kde budou po výstavbě vranského zdýmadla plavební poměry ještě horší, než jsou nyní, neb voda následkem výstavby tohoto zdýmadla na trati Modřany-Vraný ještě klesne. Pak dožijeme se, že cizinci, co budou chtíti toto velkolepé zdýmadlo viděti a projeti, budou pro nedostatek vody vystupovati v Modřanech. Doufejme ale, že k této úpravě se slavné ministerstvo ještě rozhodne před úpravou Praha-Modřany, aneb že to pojme do tohoto projektu. Dle našeho úsudku jest jediné správné řešení této kalamity výstavbou 3-4 m zdýmadla před Zbraslaví někde u Lahovic. Výstavba tohoto malého zdýmadla mohla by lehko býti dohotovena současně se zdýmadlem Vranským, a tím by byla celá řeka až do Štěchovic, respektive po výstavbě štěchovických přehrad až do Kamýku splavná.

(Jednatelská zpráva 1930)

Po dobu stavby Vranské přehrady byla souvislá plavba přerušena, což způsobilo PPS značné finanční ztráty, které jí však stát odmítl jakýmkoli způsobem kompenzovat Poslední malý zisk vykázala PPS v roce 1932, ale o rok později již dlužila 1,83 mil Kč dodavatelům, na mzdách a přes polovinu na daních bernímu úřadu. Její situace se stala povážlivou. Z provozu byla vyřazena většina vrtulových parníků, na jejichž údržbu neměla PPS peníze. Kromě toho musely být vyřazeny i dva velké kolesové parníky: ŠTĚCHOVICE (I.) pro celkovou sešlost trupu a jeden z největších MASARYK (I.) kvůli prasklému klikovému hřídeli parního stroje. Na jaře 1936 uznal Čs. plavební úřad pouze pět lodí jako plavby způsobilé. Konkurs se tak nezadržitelně blížil.

Poslední novinky




Sweet Prague