Vyřazování kolesových parníků v 60. letech

Z hlediska investic bylo toto období poměrně silné. Již v šedesátých letech probíhala rozsáhlá obnova lodního parku. Nakupovaly se osobní lodě převážně sériového provedení z loděnice Dopravního podniku města Brna na Brněnské přehradě, z Maďarska i Polska. Jimi měly být nahrazeny vyřazované kolesové parníky. Jednalo se o novostavby, jen SVOBODA byla zakoupena jako starší, po deseti letech provozu na Slapské přehradě. Tam totiž po počátečním rozkvětu následoval jistý útlum a lodí byl proto přebytek. K této situaci se dochoval v určitém smyslu zajímavý dokument.

Hledali jsme možnosti snížení našeho nadbytečného lodního parku na Slapské přehradě předáním některých lodí jinému provozovateli v ČSSR. Ale všude je lodí dostatek. Jedině pražská plavba, která má ve svém lodním parku přestárlé kolesové parníky bude potřebovat lodě nové...“

(1968, Z nabídky KS Sedlčany na prodej lodí)

Později padl i návrh na opětné spojení obou provozů, k tomu ovšem už nikdy nedošlo. Z uvedeného citátu je také zřetelná dobově podmíněná tendence zbavit se co nejdříve starých kolesových parníků, s nimiž měli provozovatelé stálé problémy nejrůznějšího druhu: s výměnou parních kotlů, nýtované obšívky a vůbec údržbou staršího trupu, s předpisy klasifikační organizace, náhradními díly všeho druhu a podobně. Pro ilustraci dobové situace lze odcitovat například následujících několik vět:

Věkem, základními parametry, zvláště ponorem a rychlostí parníky neodpovídají již dnešním požadavkům. Proto dochází k postupné obnově lodního parku, do provozu zařazujeme motorové lodě. (...) Společným požadavkem pro nové typy plavidel musí být co největší pohybová rychlost, aby lodní doprava mohla přiměřeným způsobem konkurovat ostatním druhům dopravy...

(1965, Zpráva o koncepci rozvoje DP, Archiv DP)

stejné myšlenky se objevují ale i v dobových odborných článcích, například v článku ing. Petra Bílého z projekčního ústavu Navika v Praze:

Nynější parníky, i ty novější, jsou již zastaralé, pomalé a nemohou vyhovět nárokům kladeným na dopravní prostředky. (...) Naši inženýři projektanti a konstruktéři, jakož i všichni pracující v lodním oboru, kteří dokázali vyrobit tak náročná plavidla pro SSSR, vyrovnají se i s těmito problémy. Za účinné spolupráce s provozovatelem osobní dopravy přibudou v dohledné době na našich vodních cestách rychlé a moderně vybavené osobní lodi pro 150, 200 a 400 osob, dále rychlá plavidla na nosných křídlech pro 12 a 60 osob (...). V kapitalistických zemích se věnuje málo pozornosti pohodlí cestujících, naopak se usiluje o to, vtěsnat na osobní loď co nejvíce cestujících. Pouze sovětské osobní lodi v nynější době vystavěné, předstihují značně co do vybavení všechny zahraniční lodi, které jsou v provozu na vnitrozemských vodních cestách v USA, Anglii, Belgii, Holandsku, Západním Německu a v jiných zemích, kde je většina lodí starých.

(1960, Lodní stavitelství 3/60)

Poslední novinky




Sweet Prague