Československá plavba labsko-oderská

Spojením československé labské a oderské plavby do jediného podniku vznikl v roce 1952 koncern, nazvaný Československá plavba labsko-oderská, národní podnik (ČSPLO). Přes jistou rozsáhlost a nesnadné řízení podniku vykazovalo toto uspořádání nesporně i jisté synergické efekty, zejména v oblasti technické základny a údržby lodí, školení nových adeptů plaveckého řemesla a podobně.

V roce 1957 došlo k rozsáhlé reorganizaci podniku, při níž bylo rozhodnuto o založení následujících závodů: Tuzemské plavby, Středočeská překladiště (od 1958 sloučeno se závodem Tuzemské plavby), Severočeská překladiště, Dálkové plavby a Loděnice Křešice. V rámci této reorganizace také přesídlilo ředitelství ČSPLO z Prahy do Děčína. Osobní doprava se stala součástí závodu tuzemské plavby Praha, jehož ředitelem se stal v roce 1957 ing. Oprchalski a o rok později Josef Šlajs. Vedoucím závodu osobní lodní dopravy byl v této době František Vacek.

S výjimkou jediné větší rekonstrukce malé motorové lodi BEROUNKA, provedené v loděnici Holešovice, si veškeré zimní údržby zajišťovala přímo PPS na Smíchově, pod vedením tamějšího strojního mistra Bohumila Jansy. Větší generální opravy a modernizace pak prováděla přímo hlavní loděnice podniku v Křešicích/Boleticích u Děčína.