Počátkem šedesátých let 19. století již bylo jen otázkou iniciativy, dostatku finančních prostředků, znalostí a podnikavého ducha založení paroplavby v Praze. To vše plnou měrou splňovala společnost pražských měšťanů a obchodníků – „přátel pokroku“ -, která položila v letech 1864 – 1865 základy fungující paroplavební společnosti v Praze, existující po mnohých vývojových změnách až dodnes.
Nejvýznamnější osobností této skupiny podnikavých Pražanů byl František Dittrich (1801 – 1875). Narodil se jako syn podskalského plavce, v útlém věku osiřel a vychovával ho jeho děd. V roce 1811 přišel vlivem rakouských měnových reforem o své dědictví po rodičích a vyrůstal jako prostý plavec. Toto povolání také zpočátku provozoval, ale už roku 1826 si našetřil jistý obnos, stal se obchodníkem s dřívím a v krátké době i hostinským v Podskalí. Díky své píli a schopnostem se stal brzy jedním ze zámožnějších podskalských občanů.
Byl nadšeným vlastencem: v roce 1845 se účastnil založení Besedy měšťanské a o tři roky později v bouřlivém roce 1848 byl členem pražské deputace, která 14. března jela k císaři do Vídně s peticí o uznání českých národních práv. Roku 1863 začal zastávat úřad pražského primátora (jak se tehdy říkalo „purkmistra“) Dr. Bělský a Dittrich se stal jeho náměstkem. Jeho politická kariéra vyvrcholila v letech 1870 – 1873, kdy sám vykonával úřad pražského primátora. Roku 1873 ze zdravotních důvodů odstoupil a o dva roky později v Praze zemřel.