Obnovení plaveb v pohraničí

Provoz na české trati dolního Labe byl zahájen ještě v roce 1945, a to převážně zabavenými saskými parníky. První rok sahala linka snad až do Roudnice. V dalších letech byl ale v závislosti na vodních stavech udržován provoz pouze na trati mezi Ústím a Hřenskem a z reparačních parníků se zde objevovaly nanejvýš dva: PODMOKLY a PODĚBRADY. Tento trend byl pochopitelný, neboť zatímco na pražských linkách bylo přepravováno značné množství cestujících, v liduprázdném pohraničí bylo jen sotva koho vozit.

V úseku Děčín-Hřensko byl později provoz čilý, ovšem nad Děčínem zajišťován jenom o víkendech jedním párem spojů. Protiproudní plavba tímto proudným úsekem, zvaným také plavci „horská prémie“ byla asi zdlouhavá a zájem obecenstva malý. Nad Ústím nad Labem směrem do Litoměřic a Mělníka se pravidelně neplulo vůbec. Od roku 1955 byla i linka Děčín-Ústí úplně zrušena a lodě zde jezdily jen nepravidelně. Určité pokusy o obnovení této trati byly opakovaně činěny v šedesátých letech.

<pJiž koncem roku 1943 byla vykonána zkušební plavba na nově otevřené trati Mělník-Poděbrady. Ta byla ale nad Čelákovicemi splavněná jen provizorně. Také po skončení války se zde osobní plavba provozovala, i když zřejmě jen nepravidelně. Vždyť v roce 1945 zde PPS přepravila poměrně značný počet 29 504 osob. Plavby nad Poděbrady byly zahájeny dne 1. 6. 1946 s kolesovým parníkem HRADČANY, později ale přerušeny kvůli zanášení provizorně regulované říční trati u Pňova. Teprve v roce 1952 zde byl uveden do provozu stupeň Velký Osek, který v součinnosti s regulačními průpichy a dalšími stavbami problém zdejší plavební úžiny odstranil a linka do Kolína mohla být znovuobnovena. Společnost sem nasadila zpočátku parníky VLTAVA a PIONÝR, později zde jezdila především motorová loď CIDLINA.