Parník Praha
První parník, nazvaný PRAHA-PRAG, byl dokončen počátkem srpna 1865. Pro zdárné zahájení paroplavby bylo ale třeba také opatřit dřevěné přístavní můstky, najmout posádky a opatřit jim „plavecké kroje“. O vedení restaurace se staral najatý hostinský. Dne 26. srpna se konala slavnostní zahajovací plavba. Té se zúčastnily vedle akcionářů a novinářů významné osobnosti tehdejší pražské společnosti, včetně purkmistra Dr. Bělského, náměstka místodržitele hraběte Lažanského, Vojtěcha Lanny a dlaších vážených pražských celebrit. Vlastenecky zabarvená novinová reportáž o prvním parníku Praha věrně popisuje atmosféru z dobového úhlu pohledu, a jistě stojí za reprodukci:
(1865) Peru našeho feuilletonisty ujde práce. Parolodi Mescéry mohlo se po smrti její ještě posmívat. Paroloď Praha započala tak vítězně svou pouť, že na její oslavu střízlivé pero reportérovo postačí. Včera vykonala se plavba nové parolodi Praha až do Štěchovic a vypadala skvěle, ba přes všechno očekávání. Paroloď Praha arci není zakoupena v cizině jako loď Mescery – zdomácnělá firma Ruston, pracující ponejvíce se silami českými dokákazala, že i u nás průmyslu kynula by velká budoucnost, kdybychom měli vždy náležitou sebedůvěru. Bylo zajisté nemálo překážek při stavbě nové parolodi a ještě i do posledního okamžiku někteří akcionáři byli by sobě přáli, aby nový pokus paroplavby se nezdařil, poněvadž provedení její octlo se hlavně v českých rukou, avšak šťastné vyřízení přivede bohdá všechny odpůrce k utišení a uzná se, že je to šťastný počátek paroplavby po Vltavě vůbec, jenž Praze přinese hojného užitku. (...)
Když loď i s cestovateli byla ze břehu fotografována, nastoupila se as o půl třetí plavba zpáteční a beze všech závad a úrazů, ačkoliv paroloď musila vyhýbati se četným lodí a vorům, přistáli jsme o tři čtvrti na pět zase u Doubkovy cihelny. Kapitánu lodi, jakož i kormidelníku i plavcům co námořníci v modrých šatech a širokých slaměných kloboucích oděným, slušno vzdáti úplně uznání za jejich obezřelost. Netřeba nám vytrvalé snaze vlasteneckých podnikatelův této paroplavby projevovati zvláštní přání, neb jsme pevně přesvědčeni, že zítřejším dnem začne nepřetržitá řada nejzajímavějších výletů na Závišť a na Zbraslav, kamž prozatím jen loď bude plouti, aby se plavba několikrát denně mohla vykonat a co nejvíce obecenstva v paroplavbě účastnit.
(Národní listy ze dne 27. 8.)
Parník PRAHA plul od 27. 8. 1865 pravidelně třikrát denně na Zbraslav a plavební sezóna byla dokončena s plným zdarem. Poté, když si PPS v následující sezóně opatřila druhý velký parník VYŠEHRAD, jmenovce dnešního parníku Vyšehrad z konce 30. let 20. století, jezdil pravidelně jeden do Štěchovic, zatímco druhý zajišťoval dvakrát denně linku zbraslavskou. K pořízení druhého parníku bylo třeba vydat dalších 200 akcií po 200 zlatých, ovšem prodáno jich bylo jen 140 kusů, zatímco zbývajících 60 kusů zůstalo v záloze a byly prodány až v roce 1895. Tím se základní jmění Společnosti navýšilo na 80 000 zlatých.