Parníky na přelomu století

Zajímavý přehled o působení PPS na obou tratích v roce 1902 podává tabulka linkového nasazení parníků, ze které dobře vyplývají charakteristické tratě jednotlivých lodí. Najdeme v ní, že velké „kolesáky“ pluly převážně do Zbraslavi a Štěchovic. Je zajímavé, že pro parníky VYŠEHRAD, PRIMATOR DITTRICH a FERDINAND I. byly konečnou stanicí často až Štěchovice, zatímco větší a komfortnější FRANTIŠEK JOSEF I. a SMÍCHOV pluly častěji jen na Zbraslav. Tato profilace zřejmě souvisela s přepravními proudy a strukturou zákazníků do jednotlivých stanic. „Malé kolovky“ jezdily nejčastěji do Chuchle, Zbraslavi a Vraného, zatímco vrtulové parníky se objevovaly na krátkých linkách mezi Prahou, Braníkem a Chuchlí.

Na dolní klecanské trati pluly v další plavební sezóně 1903 již pouze vlastní vrtulové parníky PPS, a to vedle ŠÁRKY ještě vrtulový parník ZÁVISŤ přemístěný sem z horní trati. Snad sem byly později přesunuty i další lodě. PPS začala, zpočátku nepravidelně, prodlužovat linku do Mělníka a snad i Liběchova, nad jez v Dolních Beřkovicích. Zřejmě nebyla kapacita zde nasazených lodí ani zdaleka dostačující, jak se dovídáme například z následujícího článku.

(1908) Jízdní řád, který je pro tuto plavbu vyvěšen, je vzorem dopravního zlořádu. Je v něm ovšem vytištěno, že odpoledne odjíždí jeden parník ve 2 a druhý ve 3 hodiny z Velkých Benátek, ale jak se toto dodržuje? Nebohý Pražák, který chce cizince provézti po naší uprůplavněné Vltavě a pochlubiti se, že je možno jednu jízdu vykonati ve dne krásnou krajinou a večer zpět rychleji dráhou, jak se zklame! Co se stane, když chlubný Pražák vystoupí z tramvaje na „zlámaném mostě“ a vstoupí na Velké Benátky? Nic. Co uvidí, parník snad? I toto! Lístek papíru na tabulce na přístavním můstku a na něm modrou tužkou napsáno jazykem českým „Pro velký nával odjeli oba parniki o pul druhé. Dnes už žádný nepojede…“ Nebo též „Pro mali stav vody jedou parniki jen z Karlína…“ Ale vždyť i od Vyšehradu odjížděly parníky od roku 1865 vždy tak pravidelně, jak rychle dopíjel kapitán svou holbu „U Hejduků“!

Koncesi sice společnost má, ale nejezdí, poněvadž je to trochu z ruky. Konečně, nač se namáhati, jsou z toho starosti, dělá to zbytečné obtíže při výpočtu dividendy, neboť roku 1906 akcionáři museli jí bráti docela 12 ½ % a to je trochu namáhavé pro akcionáře za dnešních poměrů. Jak by mohla být pěkná doprava z Prahy do Mělníka, případně do Roudnice a dále, neboť ze všech stanic je pohodlné večerní spojení drahou pro ty, kteří se spokojí jen jednou jízdou po vodě. Mohla by býti, kdyby se našel nový Max Goldmann!

(Česká revue IX/1908)