Parníky na Vltavě po první světové válce

Po vzniku Československé republiky se stal v roce 1919 předsedou správní rady Společnosti ing. Viktor Grégr a členy Jiří Kettner, Jan Vlček, Dr. Lev Gross a Václav Procházka. Správce František Veselý zemřel a na jeho místo nastoupil Bedřich Skočdopole. Brzy nato však bylo místo správce zrušeno a nahrazeno dispečerským řízením podle jednotlivých tratí.

Ve stejné době se v souvislosti se zavedením nové měny změnil akciový kapitál Společnosti. Bylo vydáno 2000 ks nových akcií po 400 Kč a tím nový akciový kapitál obnášel 800 000 Kč. PPS měla také určitý problém s obnovou svých koncesních listin. Zatímco na trať dolní Vltavy, resp. Labe, postačil pouze administrativní přepis koncese z roku 1902/3, na trať štěchovickou PPS koncesi neměla a působila zde pouze na základě již zmíněného císařského rozhodnutí z roku 1865. Nakonec koncese udělena byla, ovšem až 3. června 1932 na dobu 25 let. Lze podotknout, že tato doba se podle dobové korespondence uložené v Archívu DP tehdy zdála PPS jako příliš krátká.

Dnes je zřejmé, že to byly starosti pohříchu zbytečné, protože v kontextu politické situace vzniklé o čtvrt století později se staly veškeré koncesní problémy zcela neaktuální. V roce 1921 byla dokončena a slavnostně otevřena plavební komora v centru Prahy na Smíchově, která propojila vltavskou vodní cestu mezi Mělníkem a Štěchovicemi v jediný souvislý celek. Její náročné prostorové řešení v sobě skloubilo jak potřeby plavební, tak již tehdy respektované požadavky urbanistické. Dílo zcela zapadlo do prostředí staré Prahy a nijak nenarušilo světoznámé panoráma Hradčan. Dokončení stavby mělo pro PPS velký význam, neboť se tak zbavila nákladných technických problémů při provozování plavebně izolovaných linek, při správě provozu na nich, výměně plavidel a konečně plavební komory usnadnily i přepravu opravovaných nebo nově postavených lodí určených pro štěchovickou trať.

Slavnostního zahájení plavby novou plavební komorou se zúčastnily kromě státních parníků ŠTEFÁNIK a SOKOL i dva starší velké osobní parníky, které PPS právě zakoupila od SBDG v Drážďanech a zde slavnostně pokřtila na MASARYK a PALACKÝ. V tomto období zažívala PPS své druhé konjunkturní období, vyznačující se historicky absolutně nejvyšším počtem přepravených osob na trati Praha-Štěchovice. V letech 1920 a 1921 přepravila PPS parníky po Vltavě každý rok více jak dva milióny osob.