První parník v Čechách - Bohemia

První parník v Čechách byl spojen s kým jiným než s J. Andrewsem a J. J. Rustonem. V roce 1841 byl pod vedením Rustona na pozemku v Karlíně poblíž Thomasovy strojírny spuštěn na vodu první český parník BOHEMIA. Loď byla dlouhá 38,8 m, široká 4,9 m, postavena na svou dobu moderním kombinovaným způsobem. Zatímco plaňky dna, boků a paluby i páteřnice byly dřevěné, žebra lodi byla již ze železa. Místo těžkého parního stroje s vahadly, která se tolik neosvědčila u prvních drážďanských parníků, použil Ruston kývavého parního stroje ze strojírny J. Penn a syn v Greenwichi, jehož konstrukce byla lehčí a díky několika zlepšením majitele strojírny i jednodušší. Použitím lehkého strojního zařízení a díky dovedně navržené konstrukci trupu se Rustonovi podařilo dosáhnout mimořádně nízkého ponoru 0,42 cm.

A tak když BOHEMIA doplula 26. května 1841 poprvé do Drážďan, zastihla zde saské parníky odstavené kvůli příliš nízkému vodnímu stavu a vzala na palubu i cestující ze stanic Schandau, Rathen a Wehlen nad Drážďany, marně čekající na saský parník. Nový parník se stal v saské metropoli malou senzací, čemuž napovídá také skutečnost, že byl při zpáteční cestě představen dokonce i saskému královskému dvoru na letním zámku v Pillnitz.

A BOHEMIA vzbuzovala respekt i později, kdy k údivu všech plavců podle zprávy v Sächsische Dorfzeitung z 29. 5. 1841 „po uzavření úzké plavební dráhy nasedlým plavidlem parník zčerstva kormidloval k pískové lavici zvané Heger, jíž se naši plavci obezřetně vyhýbají, a přeplul ji zcela bez úhony“. Tato věta i nám dobře ilustruje vynikající výsledky obratně postaveného parníku, jehož promyšlený tvar je zřejmý z výkresů dochovaných v Technickém muzeu ve Vídni. Na dobových vyobrazeních byl ovšem tehdejšími malíři samozřejmě poněkud deformován, vzhledem k umělecké licenci i současné módě.

Svou trasu mezi Obřístvím u Mělníka, výjimečně i Prahou a Drážďany, proplouvala BOHEMIA pravidelně dvakrát týdně, poproudně dokonce i v jediném dni. Důvodem ukončení linky v Obříství byla omezená splavnost dolní Vltavy, cestující se dále do Prahy museli dopravit koleskou, omnibusy nebo povozy. Na tomto parníku pluly četné zajímavé osobnosti, jako například 31. června 1841 dánský spisovatel Hans Christian Andersen. Své silné zážitky pak zajímavě vylíčil v knize „Básníkův bazar“.