První paroplavební pokusy v Čechách spadají rovněž do časového období druhého desetiletí devatenáctého století. V roce 1815 podal lesnický adjunkt V. Mareš poněkud nejasný návrh k zavedení parních strojů pro protiproudní vlečení nákladních člunů na Berounce.

Josef Božek a jeho paroloď

O rok později předvedl stavovský mechanik Českého královského stavovského učiliště v Praze Josef Božek (1782 – 1835) model parníku, resp. parníčku (pramičky s motorem) vybavenou parním strojem, předváděnou na rybníčku ve Valdštejnské zahradě v Praze.

Dne 1. června 1817 pak užaslým Pražanům na náhonu Císařského mlýna ve Stromovce předvedl skutečnou „paroloď“ i „parovůz“. Pronajatá nákladní lodice byla vybavena dvouválcovým parním strojem, ten Božek zhotovil podle vzoru, který hrabě Buquoy dovezl v dílech z Anglie a jehože smontování Božek osobně vedl. Úspěšnou akci ve Stromovce ale ukončila náhlá bouřka, při které kdosi Božkovi ukradl veškeré vybrané peníze. Vynálezce údajně svůj stroj v návalu lítosti rozbil a dalších pokusů se vzdal. Jeho průkopnické činy přispěly k technickému pokroku i praktickému uplatnění techniky, na praktické využité parníků neměly však přímý vliv. K němu v Čechách došlo až o dvě desetiletí později.

Kde nás najdete