Zahájení provozu na dolní Vltavě

V souvislosti se zahájenou kanalizací projevila PPS zájem o provoz na dolní Vltavě pod Prahou. Koncesi pro plavbu na dolí Vltavě a Labi, o níž zažádala dne 24. 6. 1901, obdržela téměř obratem.

(29. 8. 1901) K žádosti výše uvedné uděluje c. k. místodržitelství dle nařízení ministerstva obchodu ze dne 4. ledna 1855 ř. z. Pražské společnosti pro paroplavbu na Vltavě a Labi v Čechách povolení k provozování paroplavby k dopravě osob a zboží na Vltavě z Prahy až do Mělníka a na Labi od Mělníka až po zemské hranice, když budou vždy přesně šetřeny veškeré platné, dotyčné předpisy a následující zvláštní podmínky. (...) Společnosti se doporučuje, aby potřebný park lodní v Rakousku si zaopatřila.

(Koncese z roku 1901, archiv PPS)

Tato koncese byla rozšířena dne 9. 2. 1903 pro trať od Mělníka až po Jaroměř, i když zde v té době souvislá plavba osobními loděmi nebyla možná.

Na dolní Vltavě mohla zahájit PPS provoz po dokončení jezu v Troji a plavebních komor v Podbabě v roce 1902. Zpočátku pluly parníky na čtrnáct kilometrů dlouhé trati mezi Prahou-Karlínem a Klecany. Bylo zde zřízeno celkem jedenáct přístavních můstků: Viadukt, Karlín, Libeň/přístav, Pelc-Tyrolka, Holešovice, Troja, Podbaba, Podhoří, Selc (dnešní Sedlec), Roztoky a konečná stanice Klecany.

Tato trať byla od horní linky Praha Štěchovice provozně zcela oddělena, protože u kamenných jezů v centru Prahy plavební komory nebyly tehdy ještě vybudovány, Provoz na trati do Klecan zahájily pronajaté drážďanské parníky BLASEWITZ a LOSCHWITZ, které jezdily v Čechách pod půvabnými, byť trochu komickými jmény BLAŽENEC a LUŽKEC. Vypluly dne 16. června 1902 v 8.30 hodiny z přístavu karlínského na slavnostní zahajovací jízdu „novým průplavem a plavidlem zdýmadla u Troje“, tj. plavebním kanálem a komorou v Podbabě. Zároveň byl zakoupen vrtulový parník ŠÁRKA, který doplul do Prahy 15. června 1902. Jeho špatný stav oddálil však konečné uvedení pro provozu téměř o celý rok.