V roce 1948 byla Pražská paroplavební společnost jako součást Čs. akciové plavební společnosti Labské zestátněna. Dne 22. února na sjezdu odborových rad v Praze byla PPS zařazena mezi podniky, které je třeba znárodnit. Dne 17. 3. 48 byla ustanovena kumulativní národní správa a v roce 1950 PPS vymazána z obchodního rejstříku. Prakticky se zpočátku změnilo jen málo, pražská osobní plavba se stala součástí národního podniku Československá plavba Labská (ČSPL), pod jehož správu se fakticky dostala již v roce 1937.
Dříve byla celá činnost společnosti přizpůsobena duchu kapitalistického podnikání. Zaměstnanci byli na zimu propouštěni, měli neomezenou pracovní dobu za nepřiměřenou odměnu a museli neustále bojovat za úpravu svých pracovních podmínek. Cíle se jim však podařilo dosáhnout až po květnu 1945.
Teprve utvořením národních podniků dopravních a začleněním bývalé Pražské paroplavební společnosti do národního podniku „Československá plavba Labská“ získala i osobní lodní doprava na Vltavě a Labi pevný základ pro náležité uplatnění v novém hospodářském uspořádání. Podnik téměř výlučně dopravní je nyní důležitým organisátorem rekreace našeho pracujícího lidu a mládeže. Osobních lodí používají více hromadné výpravy nejen ke kratším, ale také k celodenním jízdám, při nichž poznávají krásy povodí našich řek a osvěží se i načerpají nových sil k budování svého socialistického domova…
(Parníkem po Vltavě a Labi, 1952)