Příběhy z řeky
Kapitoly a příběhy
Od počátků paroplavby po život na palubách pražských parníků.
Jednotlivá témata vycházejí z knihy Františka Vichty Historie pražské paroplavby (Praha 2007). Dobové údaje typu „dosud“ zachováváme; novější události označujeme jako redakční pokračování.
Počátky
- 01
Předmluva
Už více než 140 let odplouvají parníky Pražské paroplavební společnosti každý letní den od pražského vltavského nábřeží a umožňují Pražanům i návštěvníkům Prahy pohled na město i jeho zajímavé okolí z poněkud netradiční perspektivy lodní paluby. Tato…
Počátky - 02
Úvod
Vývoj paroplavby ve světovém měřítku je spojen s vynálezem parního stroje. Ačkoli již v předešlých stoletích byly prováděny pokusy s využitím páry pro pohon dopravních prostředků, teprve Angličanu Thomasi Newcomenovi se v roce 1712 podařilo postavit…
1815–1864
Historický vývoj
- 03
Založení společnosti a léta rozvoje
Další stránky jsou věnovány vývoji pražské paroplavby od jejího založení v roce 1865 až dodnes, její organizační a provozní struktuře, investicím, provozním a přepravním výkonům a dalším podrobnostem souvisejícím s osobní lodní dopravou v Praze. Tuto…
1865–1902 - 04
Konjunktura a stagnace
Zatímco v první etapě svého vývoje se Pražská paroplavební společnost zabývala výhradně provozováním linky Praha-Štěchovice, nyní se její působnost rozšířila i na další tratě v Čechách. Již v roce 1895 změnila své jméno na „Pražská společnost pro…
1902–1936 - 05
Pod vlajkou ČPSL
Úpadek PPS zaujal několik firem, které měly zájem na dalším osudu pražské osobní lodní dopravy. Objevily se dva projekty, které se v koncepci výrazně lišily; myšlenky obou těchto projektů jsou do určité míry aktuální dodnes. První projekt předložily v roce…
1937–1961 - 06
PPS jako součást městské dopravy
Rok 1961 se stal pro pražskou osobní lodní dopravu významným mezníkem, protože v rámci delimitací velkých podniků do působnosti krajských národních výborů byla i osobní lodní doprava v Čechách rozdělena do působnosti různých regionálních institucí. Tak…
1961–1990 - 07
Nový začátek
Plavební sezóna 1991 byla započata o měsíc dříve než v předchozích letech, již 16. března. Byla vytvořena nová koncepce jízdního řádu a lodě začaly jezdit i na nových typech plaveb. Kromě klasických linek do Štěchovic, Slap, Troje a Roztok to byly i různé…
1991–2000
Lodní park
- 08
Velké kolesové parníky
Obsahem této kapitoly je přehled lodního parku PPS. Byl tvořen převážně loděmi, které z hladin našich řek již dávno a nenávratně zmizely: rozšafně si „vyšlapujícími“ kolesovými parníky s širokými kolesnicemi a vysokými černými komíny, páru dýchavičně…
Lodní park - 09
Parníky z Rustonovy loděnice
Joseph John Ruston, anglický stavitel lodí a strojní inženýr, uzavřel první etapu svého života v roce 1851, prodejem tří parníků původně Andrewsova paroplavebního podniku, popsaném v první části knihy. Plavebnímu podnikání se nadále, s výjimkou rodinného…
Lodní park - 10
Saské parníky v Čechách
V souvislosti s dokončením kanalizace dolní Vltavy a rozšířením své působnosti na další tratě začala PPS v roce 1908 uvažovat o koupi dalšího velkého kolesového parníku a vypsala výběrové řízení na jeho dodání. Nakonec se ale nerozhodla pro žádnou z…
Lodní park - 11
Parníky postavené ČPSL
Po zastavení stavby lodí v Pražské akciové strojírně v roce 1911 byla několik let stavba velkých plavidel s vlastním pohonem v Čechách téměř přerušena. Teprve v roce 1924 založil v bývalém přístavu v Praze-Libni ing. Leo Platovský loděnici svého podniku…
Lodní park - 12
Menší kolesové parníky
Zatímco velké kolesové parníky byly pořizovány převážně plánovitě, v případě kolesových parníků menších se jednalo pouze o koupě výjimečné. V lodním parku PPS tyto malé kolesové lodě nikdy netvořily nosný podíl. Je tomu tak snad i proto, že jako menší lodě…
Lodní park - 13
Vrtulové parníky
Ve flotile PPS se postupně objevilo třináct vrtulových parníků, které byly v provozu v časovém období 1885-1937, výjimečně déle. Kromě toho v letech 1934-1940 vypomáhaly v osobní dopravě parníky postavené původně jako vlečné či jako kombinované…
Lodní park - 14
Motorové lodě
První snahy o zavedení motorového pohonu lodí můžeme u PPS zaznamenat již na počátku 20. století, kdy různé firmy PPS nabízely motorizaci menších lodí. Společnost je ale většinou odmítala. Teprve roku 1923-24 byly prováděny zkoušky na prvním z vrtulových…
Lodní park - 15
Ostatní plavidla
Pražská paroplavba po celou dobu své existence nevlastnila nákladní lodě. Za zmínku stojí, že si ve třicátých letech pronajímala vlečné parníky Remorkáží a ve vlastní režii prováděla vlek lodí a především vorů po nově dostavěné Vranské přehradě. Zajímavou…
Lodní park - 16
Pohonná zařízení pražských osobních lodí
U lodního parku Pražské paroplavební společnosti byl na většině plavidel použit k pohonu parní stroj. U novostaveb se používal až do čtyřicátých let 20. století a dva parníky plují u PPS dodnes. Na 21 motorových lodích, stavěných v letech 1927-1984,…
Lodní park
Pohonná zařízení
- 17
Kývavé parní stroje dvojčité
První skupinou parních strojů, které byly na kolesových parnících Pražské paroplavební společnosti využity, se staly kývavé dvojčité. Jejich konstrukce byla velmi specifická, užitá snad výhradně u lodních parních strojů. V průkopnických letech paroplavby…
Pohonná zařízení - 18
Kývavé sdružené parní stroje
V pozdějších letech vystřídalo dvojčitý parní stroj jeho zdokonalení, nazývané sdružený (compoudní) dvouválcový kývavý parní stroj. Ten je poměrně k výkonu výrazně úspornější. Pracuje s vyšším tlakem páry, asi 8-10 atmosfér, zřídka více. Pára zde expanduje…
Pohonná zařízení - 19
Šikmo ležaté parní stroje
Posledním typem parních strojů použitým na kolesových parnících PPS byly stroje šikmo ležaté. Vyznačují se polohou pracovního válce, kde se píst pohybuje ve směru přibližně horizontálním, přesněji je jeho pracovní poloha mírně skloněná vzhůru směrem ke…
Pohonná zařízení - 20
Stojaté parní stroje
U vrtulových parníků bylo s výhodou použito jiného typu strojů zvaných stojaté. Ty měly vždy kulisu i křižák, ale jejich válce byly umístěny nad poháněnou hřídelí. Stroje byly rychloběžné a dobře se hodily k pohonu vrtulí. Válce byly slity v jediný blok a…
Pohonná zařízení - 21
Parní kotle a další zařízení
Na prvních parnících PPS se používalo skříňových kotlů s plochou základnou a rovnými bočními stěnami. Topeniště se naházelo pod kotlem, výhřevná plocha proto menší. Takové kotle byly však vhodné pro tlak do 2 atm a tedy pouze pro nízkotlaké dvojčité parní…
Pohonná zařízení - 22
Pístové spalovací motory
Pístové spalovací lodní motory používané na lodích Pražské paroplavební společnosti se jen málo liší od motorů používaných na pozemních dopravních prostředcích, a proto se o nich zmíním jen okrajově. Ve srovnání s parními stroji mají spalovací motory větší…
Pohonná zařízení
Na palubách pražských parníků
- 23
Do skal bývalých Svatojánských proudů
Následující kapitola je určena všem, kteří poplují parníkem PPS protiproudně na Slapskou přehradu, anebo poproudně to Troje a Mělníka. Popis proplouvané trati je kromě zajímavostí na březích zaměřen i na plavební trať a práci lodní posádky. Na této 37 km…
Praha–Slapy - 24
Dolním Povltavím do Mělníka
Plavba osobními parníky po dolní Vltavě má ve srovnání s linkou nad Prahou poněkud kratší tradici. Na části trati z Karlína do Klecan byl provoz zahájen v roce 1902 a v celé trati z Prahy od Palackého mostu až do Mělníka vypluly parníky poprvé roku 1921.…
Praha–Mělník
Závěr
Prameny
Žádná kapitola neodpovídá hledání.
