Ostatní plavidla

Pražská paroplavba po celou dobu své existence nevlastnila nákladní lodě. Za zmínku stojí, že si ve třicátých letech pronajímala vlečné parníky Remorkáží a ve vlastní režii prováděla vlek lodí a především vorů po nově dostavěné Vranské přehradě.

Zajímavou kapitolu lodního parku tvoří dřevěné lodě bez vlastního pohonu, zvané „šenáky“, které PPS používala k výletům do Svatojánských proudů. Tyto výlety se provozovaly již od osmdesátých let minulého století a zanikly až stavbou Štěchovické přehrady v roce 1941. Zpočátku si PPS pronajímala k tomu účelu lodě místních plavců, ale už v roce 1911 si nechala postavit vlastní loď v loděnici bří Chroustů ve Štěchovicích. Další loď tohoto typu vznikla v roce 1933 pro 125 osob a konečně v roce 1937 veliký člun pro 200 osob. Byl dlouhý 24,2 m a jeho šířka činila 4,34 m; jeho proplutí přes obávané dva slapy Svatojánských proudů s dvěma stovkami výletníků na palubě muselo být náročnou zkouškou plaveckého mistrovství. Výlety se konaly třikrát týdně a ve volných dnech se lodě protahovaly zpět proti proudu. Teprve stavba Štěchovické přehrady tyto romantické plavby ukončila, i když naopak umožnila po vzniklém jezeře běžnou plavbu pod stále ještě impozantními skalními útvary Kobylích drah, Mařenky či Máje.

Konečně stojí za zmínku koupě dvou pro pražskou paroplavbu netypických plavidel. První byla restaurační loď KRISTIÁN MARCO, přebudovaná z nákladní lodi kanálového francouzského typu jménem VÍTKOVICE. S cestujícími nikdy neplula, byla upoutaná vždy v přístavišti Hollar jako plovoucí restaurace. Ve stejném čase si PPS opatřila ubytovací loď AMELIA, která stojí dodnes bez využití u Palackého mostu v Praze. Po určitou dobu vlastnila PPS i služební loď, v letech 1977-1990 to byla upravená dříve osobní loď SÁZAVA a potom po několik let malý remorkér nazvaný VEKTOR, užívaný pro vlečení můstků a jiné drobné pomocné práce.